Alexandr Veliký

ALEXANDR VELIKÝ V roce 336 př. Kr. navázal na plány Filipa Makedonského jeho syn Alexandr (336 –323 př. Kr.). Tento ctižádostivý mladý muž byl vychován významným řeckým filozofemAristotelem. Ve svých představách šel ještě dále než otec, neboť chtěl vytvořit světovou říšipod nadvládou Makedonie. V průběhu vojenských výbojů postupně porazil vojsko perskéhokrále Dareia III. a zmocnil se jeho území. Alexandrovo tažení podporovaly řecké městskéstáty svými vojáky.K rozhodujícím událostem Alexandrovy výpravy do Asie patřila bitva u města Issu,kde zvítězil nad Dáreiem III. a odmítl jím nabízený mír. Poté táhl do Egypta a nechal se zdeprohlásit za faraona. Na půdě Egypta také založil město, které dostalo název Alexandrie.Další vítězství nad perským králem Dareiem v bitvě u Gaugamél v roce 331 př. Kr. otevřeloAlexandrovu vojsku cestu k dobytí Babylónu a Súz a k získání obrovského pokladu perskýchkrálů. Jako odvetu za vypálení Athén Peršany vypálil pak Alexandr jedno z hlavních městperské říše – Persepolis.Světová říše Alexandra Makedonského měla sahat až do Indie, kam však vojskodorazilo již zcela vyčerpané a zároveň nespokojené s nepřetržitým tažením. Po porážceindického krále vojáci donutili Alexandra k návratu zpět. Jeho sídlem se stal dočasněBabylón, kde se začal zabývat novým uspořádáním říše. Aby si zajistil podporu obyvatelstvabývalé perské říše, přikázal desetitisícům svých vojáků uzavřít sňatek s Peršankami. Sám sivzal za manželku princeznu Roxanu. V roce 323 př. Kr. však Alexandr nenadále v Babylóněpo horečnatém onemocnění zemřel. Za své činy získal příjmení Veliký.Alexandr byl především vynikající voják. Také však „vynikal tělesnou krásou,zdatností i bystrostí ducha, byl mimořádně statečný, ctižádostivý a v nebezpečí neohrožený“.Měl všestranné vzdělání, vždyť po tři léta byl jeho učitelem sám Aristoteles. Na přípravutažení do Persie vydal celou státní hotovost a ještě nadělal obrovské dluhy. Když se ho ptali,co mu zbylo, odpovídal: „Naděje!“Pln naděje se tedy r. 334 př. Kr. vydal na pochod. Výpravu doprovázeli takéhistorikové, zeměpisci i filozofové. Alexandrovi nešlo jen o prosté vojenské tažení, veskutečnosti toužil dobýt a ovládnout celý svět.Za světovládouK prvnímu střetu došlo u říčky Gráník, kde se Makedoncům postavilo do cestykromě pěšáků na 20 000 jezdců a 10 000 řeckých žoldnéřů v perských službách. Byla to asinejtěžší Alexandrova bitva – ztratil v ní kopí i koně a jen o vlásek unikl smrti. Výsledek všakpřekonal očekávání. Zatímco Peršané zůstali takřka všichni v krvi na bojišti, Makedonců prýpadlo pouhých 26.Alexandrova armáda táhla dál Malou Asií a dobývala jedno město za druhým. Vestarodávném Gordiu čekal na Alexandra proslulý gordický uzel. Kdo ho rozváže, pravilapověst, získá vládu nad Asií. Alexandr ho jedinou ranou meče přeťal.Se samotným králem králů Dáreiem III. se poprvé utkal poblíž malého městečka Issu.Proti Alexandrovým asi 30 000 vojáků tu stálo snad 200 000 Peršanů. Alexandr je zahnal naútěk tak rychle, že prchající král zanechal na bojišti nejen svůj válečný stan, ale i manželku adcery. Získaná kořist přivedla Makedonce v úžas. Když vstoupil Alexandr do králova stanu,oněměl nad přepychem a orientální nádherou, jakou si ani nedovedl představit.Další tažení vedl Alexandr na jih – obsadil Sýrii, Foinikii a Egypt. Pak znovu zamířilzpět, k srdci perské veleříše. 1. října 331 př. Kr. se znovu setkal s Dáreiem v rozhodující bitvě.Bitva u GaugamélU Gaugamél měl Alexandr dosud největší armádu: 40 000 pěšáků a 7 000 jezdců.Nepřítel však byl mnohokrát početnější. Boj zahájila perská jízda a po ní válečné vozy. Perskéjezdce k sobě makedonské oddíly s dlouhými kopími vůbec nepustily a vozy čekala skutečnápohroma. Přesnou lukostřelbou byla zabita většina perských vozatajů a zbytek rozbilamakedonská jízda. Ukázalo se, že perská armáda má přes obrovskou přesilu jen málo opravdudobrých vojáků. Patřilo mezi ně 2000 řeckých žoldnéřů a stejný počet příslušníků osobnístráže krále (nazývali se nesmrtelní, protože každý padlý byl hned nahrazován jiným mužem).I v bitvě u Gaugamél se perské šiky rozprchly v okamžiku, kdy se dal útěk sám králDáreios. Jeho vláda byla definitivně u konce. Zanedlouho byl zabit vlastními lidmi. 1. Vyškrtni ty vlastnosti, které podle tvého názoru Alexandr neměl: 2. Který významný filozof byl jeho vychovatelem? Sokrates Platon Aristoteles 3. Vysvětli pojem gordický uzel BONUSOVÝ NEPOVINNÝ ÚKOL: Jak si představuješ "gordický uzel"? Nakresli jej. 4. Vypiš místa, kde se Alexandr střetl s nepřátelským vojskem? 5. V které bitvě unikl Alexandr jen o vlásek smrti? u Gaugamel u Thermopyl u Graníku 6. Jak dopadlo Alexandrovo tažení do Egypta? vypálil jejich hlavní město prohlásil se faraónem usadil se v Egyptě a nařídil vojákům, aby se ženili s Egypťankami 7. Kde Alexandr založil město, které dostalo název Alexandrie v Iráku v Egyptě v Itálii ve Francii 8. Jak dopadlo jeho tažení do Indie? 9. Popiš perskou armádu bojující u Gaugamél? Jak tato bitva skončila? 10. Jakým způsobem pomstil Alexandr vypálení Athén Peršany? 11. Jak se Alexandr snažil zajistit podporu obyvatelstva bývalé perské říše? 12. Koho si vzal Alexandr Veliký za manželku? 13. Kde Alexandr zemřel? Pokud by tě zajímali další informace, můžeš se podívat na toto krátké video